Pranostika jako relikt magického obrazu světa

Abstract

Příspěvek nabízí pohled na pranostiku ze zorného úhlu folkloristiky nebo také kulturní antropologie, jejíž náplní je mj. zkoumání kulturních kontextů vzniku a fungování různých žánrů lidové slovesnosti. Záměrem je rekonstruovat specifický obraz světa, v rámci kterého pranostika vznikla, po dlouhou dobu fungovala a plnila funkce, které dnes buď již neplní, nebo je plní jen zčásti. Pojmem obraz světa se rozumí skutečnost, kterou člověk vnímá a v rámci které jedná, Obraz světa lze definovat jako intencionální skutečnost (Lebenswelt) (Husserl 2004: 98-99), která je relativní vzhledem k jazyku a kultuře chápaným jako znakové systémy. Tyto znakové systémy - alespoň do určité míry - utvářejí subjekt, a spolu s ním i to, co subjekt vnímá (jinak: utvářejí vědomí a svět jakožto celek jeho obsahů).